Olympijské Tokio jako inspirace. K vidění v Národním muzeu v Praze

Věděli jste, že olympijské hry se měly v Tokiu poprvé konat už v roce 1940? Že v roce 1964 se z Tokia poprvé vysílal televizní přenos přes satelit? A že se hry v moderní historii olympismu dosud nikdy neodkládaly? O zajímavých historických a společenských souvislostech, ale především o československých a českých sportovcích vypráví výstava Olympijské Tokio, která probíhá v historické budově Národního muzea do konce srpna.

 

Vznikla ve spolupráci Národního muzea, Českého olympijského výboru, Vojenského historického ústavu a velvyslanectví Japonska. Připravena je i řada doprovodných aktivit, v muzeu i v online prostředí. „Výstava ilustruje olympijské úspěchy našich sportovců v čele s Věrou Čáslavskou. Ale také úžasný pokrok a změny ve sportu, technologiích i každodenním životě. Pro mě osobně je nejcennější atmosféra, kterou cítíte z dobových materiálů. Je unikátní, ale v něčem velmi podobná atmosféře, kterou zažívají sportovci na olympijských hrách i v současnosti. Jde o pocit výjimečné soudržnosti, ale zároveň rozmanitosti a pestrosti,“ říká předseda ČOV Jiří Kejval.

Návštěvníci se seznámí s historií sportovního vybavení. Uvidí například gymnastické nářadí z konce třicátých let i současnosti. Porovnají kolo zlatého dráhaře z Tokia 1964 Jiřího Dalera se špičkovým modelem současnosti. K vidění budou i části originální osmiveslice z roku 1964, dobové sportovní oblečení i osobní předměty pamětníků her. Fanoušci mohou obdivovat medaile československých a českých olympioniků, včetně zlatých, které získali gymnastka Věra Čáslavská a Jiří Daler. Vystaveny jsou i tři originální kimona, jež Čáslavské věnovali japonští fanoušci, ale také originální střevíc, který slavná česká gymnastka dostala od samotného japonského císaře.

Sportovní ředitel ČOV Martin Doktor během virtuální vernisáže výstavy Olympijské Tokio v budově Národního muzea.

Československou výpravu v roce 1964 zachytil na řadě dosud nepublikovaných fotografií Karel Novák. Zaznamenal nejenom sportovní výkony, ale i všední život v Tokiu, atmosféru olympijské vesnice či přílet naší výpravy. Jeho snímky jsou součástí výstavy. Promítat se bude také oficiální film Mezinárodního olympijského výboru ze stejného období. Záběry zapůjčila ze svého archivu i Česká televize. Dobovou atmosféru navodí historické záznamy z archivu Českého rozhlasu.  K vidění jsou také akreditace sportovců, originální plán olympijské vesnice s umístěním jednotlivých národních výprav a další oficiální dokumenty. Vystavené jsou dobové fotoaparáty a videokamera.

Olympijské hry v roce 1940, které byly zrušeny kvůli válečnému konfliktu, jsou zastoupeny například dopisem tokijské organizační komise pro tehdejšího předsedu ČSOV Jiřího Gutha-Jarkovského.

V průběhu jara vychází publikace Encyklopedie českých a československých olympioniků uznávaného historika Františka Koláře. Pokřtěna by měla být právě v prostorách výstavy. Zároveň se plánují komentované prohlídky či setkání se současnými i bývalými sportovci. Zajímavé fotografie, videa a další audiovizuální materiály budou k dispozici i na sociálních sítích pořádajících institucí.

Virtuální vernisáž výstavy Olympijské Tokio v budově Národního muzea.

„V době uzavření Národního muzea pro veřejnost jsme nezaháleli a připravovali celou řadu nových výstavních projektů. Jednou z nových výstav, kterou pro veřejnost otevíráme v naší Historické budově, je i Olympijské Tokio. Sportovní sbírka Národního muzea je jednou z nejvýznamnějších i v evropském kontextu. Cíleně a dlouhodobě mapujeme a dokumentujeme nejen české sportovní úspěchy, ale i významné sportovní soutěže včetně olympiád. Doufám, že se výstava bude návštěvníkům líbit a po skončení olympijských her v Tokiu v České republice přibude mnoho nových medailí,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Jsem velmi rád, že pokračuje mnohaletá spolupráce Vojenského historického ústavu Praha s Národním muzeem. Sport hrál vždy mimořádnou úlohu při posílení fyzických i morálních vlastností naší společnosti, což si návštěvníci mohou mimo jiné připomenout i prostřednictvím osudů našich sportovců, kteří se v roce 1940 místo do zápolení na tokijských olympijských sportovištích zapojili do bojů o obnovení samostatného Československa,“ říká ředitel VHÚ, brigádní generál Aleš Knížek.

foto: Barbora Reichová